Všichni se ve škole učíme český jazyk, abychom jím dobře vládli, každá příležitost si hledá jiný způsob vyjadřování, někdy je složité najít správná slova, ba co víc, ještě složitější je správně ta slova napsat. Tolik pravidel, tolik pouček, tolik záludností!
Není jednoduchý ten náš jazyk, to je pravda. Zvláště, když čeština není rodným jazykem.
Na naši školu kromě dětí českých chodí i děti, jejichž rodiče, prarodiče nebo přímo děti samotné přišli z jiných krajů. Chodí k nám děti ukrajinské, děti s kořeny moldavskými či slovenskými a také děti romské, jejichž indické kořeny i přes staletí od příchodu Romů do Evropy stále někde uvnitř genetického kódu zanechávají svoji stopu.
My se ve škole snažíme, aby si naše „cizojazyčné“ děti češtinu co nejlépe osvojily, ale ctíme i jejich rodný jazyk, ctíme i jejich kulturu. Je zajímavá, je krásná, je bohatá, stejně jako ta naše. Sluší se dát jí aspoň občas prostor a to jsme moc rádi udělali v pátek 4. dubna.
Děti připravily prezentace o svých zemích, nacvičily písně, básně, pohádky i tanec z těch svých koutů světa, hodné maminky napekly, nasmažily krajové dobroty a po milém a důstojném programu (kde v publiku dojetím i nejedna slzička ukápla) pohostily všechny přítomné.
Moc pěkné multikulturní odpoledne to bylo. Děkujeme všem, kteří ho s radostí a úsilím připravili.
Za tým učitelů a žáků Kateřina Podolská